Odběr novinek

KOLIK SPORTOVCŮ „JEZDÍ NA KOFEIN“?

20.05.2016

Kofein v guaraně se nazývá guaranin, v čaji z listů Yerba maté matein a konečně tein je kofein z čínského a indického (zeleného i černého) čaje. Pochází buď z přírodních zdrojů, případně z dekafeinace kávy, nebo se vyrábí synteticky.

Ještě před několika roky byl kofein považován za toxickou látku. Ve sportu byl zařazován mezi drogy-koncentrace větší než 12 miligramů v litru moči byly trestány zákazem startů i na několik let. Dnes je situace podstatně jiná-kofein patří mezi účinná, v podstatě neškodná ergogenika, srovnatelná s kreatinem.

Stimulační účinky kofeinu jsou nejsilnější během prvních 30-60 minut a práh pozorovatelné účinnosti(více info viz níže) je 10 minut po podání. Kofein je nejrozšířenější stimulátor centrálního nervového systému (CNS). Snižuje fyzickou únavu a obnovuje mentální bdělost, především při nečekané slabosti a ospalosti. Stimulační účinky se projevují rychlejším tokem myšlenek, vyšší koncentrací a lepší tělesnou koordinací.

Tyto vlastnosti kofeinu jsou do jisté míry dány jeho schopností překonávat bariéru krev-mozek a obsazovat adenosinové receptory neuronů, aniž by je, na rozdíl od adenosinu, sám aktivoval. Obsazením těchto receptorů kofeinem se sníží vasodilatační účinky adenosinu a o 5-10mm Hg se zvedne krevní tlak. Adenosin se tvoří zejména před spánkem a při únavě a reguluje usínání i probouzení. Po navázání na receptory snižuje aktivitu nervové soustavy, vyvolává ospalost a tlumí koncentraci. Naproti tomu kofein nervovou činnost zvyšuje, krevní tlak mírně stoupá, koncentrace (soustředěnost) roste a únava klesá. Organizmus na tuto situaci reaguje tím, že zvýší počet adenosinových receptorů na neuronech. Tento krok je jednou z příčin poklesu stimulačních účinků kofeinu a vzniku tolerance na kofein. Tělo si na kofein postupně zvyká a po určité době jeho účinky zcela potlačí.

Pokles citlivosti organizmu na kofein se projevuje po podání přibližně 400mg kofeinu 3x denně po dobu 7 dní. To odpovídá 8,4 g celkem podaného kofeinu. Ze známých biochemických vlastností kofeinu je vhodné ještě uvést jeho antiepileptické a neuroprotektivní účinky. Není vyloučeno, že kofein by se mohl uplatnit při zmírnění potíží, typických při onemocnění Parkinsonovou chorobou.

V několika solidních studiích se uvádí, že kofein snižuje riziko progrese Parkinsonovy choroby u mužů. Jako možný důvod těchto účinků se uvádí schopnost kofeinu brzdit předčasný rozpad neuronů, produkující dopamin. Je zajímavé, Že u žen se tyto účinky kofeinu neprojevily.

Další důležitou vlastností kofeinu je jeho schopnost prodlužovat a zesilovat účinek adrenalinu (epinefrinu). Adrenalin se uvolňuje do krevního oběhu z nadledvin jako reakce na stres. Navázáním adrenalinu na příslušné receptory na povrchu svalových a jaterních buněk se aktivuje adenylcykláza, zvýší se koncentrace cyklického adenosinmonofosfátu, což - stručně řečeno – v konečné fázi vede ke zvýšení koncentrace adenosintrifosfátu (ATP), který umožňuje svalům se vypořádat se stresem. Úloha kofeinu v metabolizmu adrenalinu není ještě dostatečně objasněna.

Bezpečnost suplementace kofeinu Ještě před několika málo lety byl kofein považován za toxickou látku a při koncentraci v moči vyšší než 12 mikrogramů na mililitr za doping. Dnes, v souladu s usnesením Amerického Úřadu pro potraviny a léky ( The U.S.Food and Drug Administration) se zařazuje mezi povolená ergogenika a byl mu přidělen GRAS ( Generally Recognized as Safe).

Toxicita kofeinu je relativně nízká. Při podání per os je střední letální dávka (LD 50) 150-200mg/kg hmotnosti, tj. 10,5-14g u 70kg čověka. To odpovídá cca 64 až 85 ampulí výrobku X-RIDE podaných najednou. Nebezpečí intoxikace však není možno vyloučit u pracovníků ve výrobě, kteří přicházejí do styku s koncentrovaným kofeinem a přitom nedodržují příslušné bezpečnostní předpisy. Vedlejší účinky kofeinu se vyskytují zřídkakdy. Většinou se objevují u velkých milovníků silné kávy, kteří pití kávy náhle přerušili. Typickými abstinenčními příznaky jsou bolesti hlavy a žaludku, podrážděnost a neschopnost se koncentrovat. Uvedené symptomy by se měly objevit do 12 až 24 hodin po přerušení suplementace a mohly by trvat 1-5 dní, Což je doba, která je zapotřebí pro uvolnění receptorů adenosinu v mozku, obsazených kofeinem.

U některých žen v pokročilém věku po menopauze, které pily kávu s více jak 300mg kofeinu denně, byly pozorovány atrotické změny na páteři. U většiny žen však tento účinek kofeinu byl naprosto bezvýznamný a u mužů nebyl pozorován vůbec.

Kofein a sport DROGA NEBO POTRAVINA? Kofein patří mezi nejznámější a nejrozšířenější povolené stimulanty. Dnes již málo kdo pochybuje o jeho účinnosti, někdo jej však považuje za drogu a tvrdí, že jeho zařazení mezi povolené doplňky stravy by se mělo revidovat. Ostatně takové revize u kofeinu jsou celkem běžné. Byl na listině zakázaných látek až do roku 1972, poté byl pro velký tlak sportující veřejnosti a některých sportovních lékařů a trenérů z této listiny vyřazen, aby tam byl v roce 1984 opět vrácen jako nepovolená droga. Nicméně v roce 2004 byl (spolu s pseudoefedrinem) ze seznamu opět vyškrtnut, údajně proto, že neexistují vědecké důkazy o jeho škodlivosti. Na tomto místě je třeba podotknout, že kofein ani v době zákazu nebyl považován za „tvrdou“ drogu a nálezy nižší než 12mg na litr moči nebyly kontrolními orgány napadány.

Dnes opět někteří volají po zákazu kofeinu – jako důvod udávají „neetický doping“, tj. nezaslouženou výhodu sportovců, kteří dobré sportovní výkony dosahují s pomocí kofeinu a ne usilovným tréninkem. Očekává se, že spotřeba kofeinu ve sportu dále poroste. Nasvědčuje tomu růst sortimentu výrobků s vysokým obsahem kofeinu na světovém trhu. Kofein se zatím prodává volně jako potravinový doplněk. V blízké budoucnosti však může být opět zařazen mezi drogy nebo „neetické drogy“ nebo snad mezi „neetické potraviny“.

PRO KTERÉ SPORTY SE HODÍ? Podle dnešních poznatků se kofein může významně uplatnit především u vytrvalostních sportů, zejména ve fotbale, v bězích na delší tratě, cyklistice a všude tam, kde se jedná o dlouhodobé výkony do vyčerpání. Naproti tomu je málo účinný u sportů založených na rychlém uvolňování energie, např. u sprinterů a plavců na krátké tratě. Avšak i v těchto sportovních disciplínách hraje určitou roli jako psychostimulant, který může kladně ovlivnit výkon v rozhodujícím okamžiku utkání.

Někteří sportovní lékaři považují právě psychostimulační účinky kofeinu v CNS za hlavní důvod pro jeho aplikaci ve sportu. Tyto účinky lze pozorovat ještě 1-3 hodiny po suplementaci a využívají se ve sportech, kde se vyžaduje rychlé myšlení a rozhodování (šachy, střelecké sporty, některé atletické disciplíny, skoky do vody, akrobatické výkony, aj.)

KOFEIN, OXIDACE MASTNÝCH KYSELIN A JINÉ ÚČINKY Uvádí se, že účinná hladina kofeinu vydrží v organizmu až několik hodin po suplementaci. Absorbovaný kofein zrychlí metabolizmus mastných kyselin a sníží rychlost rozkladu glykogenu ve svalových buňkách. Za normálního stavu svaly spalují především glykogen. Po podání kofeinu se během 10 až 20 minut začnou spalovat mastné kyseliny uvolněné ze zásobního tuku a ušetří se tak až polovina zásob svalového glykogenu.

Zrychlení metabolizmu mastných kyselin účinkem absorbovaného kofeinu je zajímavé nejen pro sportovce, ale i pro všechny, kteří mají problémy s nadváhou nebo dokonce obezitou. Na internetu lze najít řadu odkazů na další využití kofeinu ve sportu,např. jeho schopnost stimulovat sekreci adrenalinu v klíčových momentech sportovního výkonu. Za zmínku stojí i zvýšení hladiny aerobního paliva rychlejší absorpcí glukozy ze zažívacího traktu do krve.

Dalším důvodem pro užívání kofeinu ve sportu je jeho schopnost generovat silné svalové kontrakce zvýšením přenosu vápníku, sodíku a draslíku do svalové buňky. Odtud se odvozuje jeho uplatnění ve vzpírání a v kulturistice. Snad nejdůležitějším výsledkem aplikace kofeinu ve sportu je potlačení fyzické a duševní únavy.

KOLIK SPORTOVCŮ „JEZDÍ NA KOFEIN“? O používání kofeinu ve sportu se sice mnoho nemluví, z kvalifikovaných odhadů však vyplývá, že kofein použilo nebo dokonce používá 30% sportovců. Kofein je patrně užíván jak v rekreačním, tak i ve výkonnostním sportu. Existují studie poukazující na fakt, že více než čtvrtina kanadských a amerických sportovců v dorosteneckém věku užívá kofein. Podle jiné studie z roku 1989 (tedy v době, kdy byl kofein na seznamu dopingových látek), které se zúčastnilo více než 2000 univerzitních atletů, užívalo kofein více než dvě třetiny z nich. Lze říci, že s kofeinem se setkal téměř každý sportovec, při nejmenším při pití silného čaje nebo kávy. Energetickému nápoji s vysokým obsahem kofeinu dávají přednost zejména mladí sportovci.

JE KOFEIN ŠKODLIVÝ? Kofein má samozřejmě i své negativní stránky. Je prokázáno, že působí diureticky (močopudně). To může narušit soustředění sportovce na vlastní výkon a vést k dehydrataci, jednou z hlavních příčin křečí. Zkušení sportovci zpravidla tento problém vyřeší vhodnou úpravou pitného režimu. Přitom je třeba počítat s tím, že kofein je terigenní, zvyšuje tělesnou teplotu a tím zvyšuje i objem vypocené vody. Tyto potíže se však vyskytují jen sporadicky u sportovců s nadměrným příjmem kofeinu.

POSTUPY SUPLEMENTACE KOFEINU Úspěch či neúspěch kofeinu ve sportu závisí na celé řadě faktorů, mimo jiné i na správně zvoleném postupu aplikace.Klasickým a současně nejjednodušším postupem je jednorázové podání 6mg/kg hmotnosti, tj. 300-500mg kofeinu a průměrného sportovce. Tento postup se osvědčil u výkonů, které jsou kratší než 60 minut. Při delších výkonech se doporučuje aplikovat kofein ve dvou i více dávkách (1-3mg/kg), jednu dávku před výkonem a další během výkonu, a to vždy, když se sportovec cítí unavený. Na tomto místě je třeba podotknout, že někteří sportovci na kofein reagují více či méně než jiní, nebo vůbec nereagují.

 

 

»zpět do archivu novinek